Je zajímavé uvědomit si, jak jsme si svůj život představovali jako děti a jak nakonec dopadl. Dítě má jednu obrovskou výhodu, a to, že je obdařeno obrovskou fantazií a obrazotvorností. To je pro začátek našeho života naprosto nezbytné. Podle toho, co nás v dětství ovlivňuje, představujeme si i různými způsoby další etapy našeho života. Někdy jsou naše sny reálné více, jindy méně. Některých snů se v průběhu života zbavíme, protože si uvědomíme, že není možné, aby se s staly realitou. U někoho k tomuto střetu může dojít poměrně pozdě, pak se takový člověk může cítit poměrně prázdný, protože vše, čemu dosud věřil najednou pominulo a je nutné si tak vytvořit znova cíl, za kterým by se dalo jít. A co tedy formuje naše životná sny a cíle? Naprostým základem všeho je rodina, ve které vyrůstáme. To, co jsme zdědili po našich předcích společně s tím, jaká byla naše výchova, udává nadpoloviční většinu toho, jak povedeme svůj život. Proto jsou také velmi znevýhodněné děti, které neměly idylické dětství. Jejich vzorce chování, které přejaly od svých rodičů jsou většinou primárně nefunkční, a na takových základech se jen špatně staví spokojený život. Dalším faktorem, který nás v dětství výrazně ovlivňuje jsou různé knihy, filmy, časopisy nebo hudba, se kterou se setkáváme. Třeba se pak v životě snažíme stát známým spisovatelem nebo jiným umělcem. I toto mohou být jen dětské sny, které nakonec dopadnou tak, že jsme rádi, že navštívíme vážná hudba koncerty Praha, ale to ještě vůbec neznamená, že se v našem životě stala chyba nebo že jsme selhali. Zkrátka v dětství je nutné a nezbytné snít, ale v průběhu života a s rostoucím věkem je potřeba tyto sny sladit s realitou. Jen tak si můžeme v životě udržet zdravý nadhled, spokojenost a můžeme dosáhnout reálných snů, které jsme si vytvořili.